23.4.2025
Dne 23. dubna 1955 se medicínská historie navždy změnila. Český chemik profesor Otto Wichterle tehdy poprvé představil svůj převratný vynález – prototyp měkké kontaktní čočky. Lidé s vadami zraku tak nebyli odkázáni jen na brýle.
Wichterle se svým týmem vyvinuli hydrogel – materiál, který dokázal být na oku téměř neviditelný, zároveň propouštěl kyslík a výborně se snášel s lidským organismem. První pokusy vyrábět čočky zkoušel doma na dětské stavebnici Merkur, ty dnes připomínají spíš sci-fi než začátek průmyslové revoluce v péči o zrak.
Dnes nosí kontaktní čočky stovky milionů lidí po celém světě a vývoj pokračuje. Moderní čočky korigují nejen krátkozrakost nebo dalekozrakost, ale i astigmatismus a presbyopii. Existují čočky denní, měsíční, barevné, multifokální,… Výroba je dnes technologicky náročný proces, který však stále vychází z geniální myšlenky českého vědce.
Mezi Wichterleho úspěchy patří také nepochybně vývoj prvního českého umělého vlákna – silonu. V Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně vedl tým zaměřený na výzkum polyamidů. Právě tam byl vyvinut postup spřádání polyamidové příze, který později umožnil výrobu punčoch a ponožek.
Ve Zlíně působí i firma uznávaného lékaře Pavla Stodůlky, Pollux-Nova, která navazuje na Wichterleho práci a vyrábí nitrooční čočky splňující ty nejpřísnější nároky na pohodlí, ostrost vidění i bezpečnost.
